Zaměřit se na budoucnost
K otázce očkování proti koronaviru zveřejnila Medicínská sekce při Goetheanu stanovisko a k němu publikovala zevrubné vysvětlení. V rozhovoru s Wolfgangem Heldem vše ještě více přiblížil Georg Soldner (jeden z vedoucích Medicínské sekce Goetheana, dětský lékař).
Jaká je současná situace?
My, zdravotničtí pracovníci, i ti, kteří nesou politickou odpovědnost, musíme vzhledem k mnoha nemocným a zemřelým jednat, přestože ještě mnohé nevíme – což v medicíně ostatně není nic neobvyklého. Rovněž v anthroposofickém hnutí bychom si měli připustit toto ne-vědění a zatím-ne-pochopení. Právě zde mne často překvapuje jistota, se kterou se posuzují vakcíny – jistota, kterou nemám ani já, který už desítky let sám očkuje a očkováním se zabývá. Nacházíme se v procesu, ve kterém se učíme porozumění, přičemž se vyplatí odborná znalost, stejně jako otevřenost.
Co to znamená, když se teď očkuje hodně lidí?
Zásadní je, že závažné průběhy nemoci a úmrtí jsou mnohem méně časté. Tato naděje má své opodstatnění pro očkované, především starší dospělé. Nevíme ovšem, jak dlouho tato ochrana vydrží. Ochrana proti mutacím viru může být slabší. Z ekologického hlediska vyvíjí samo očkování tlak na to, aby vir mutoval. Musíme také vzít v úvahu předpoklad, že existují očkovaní lidé, kteří mohou virus dále přenášet - i když současné údaje naznačují, že se tak děje podstatně méně, než u lidí neočkovaných. S tímto virem budeme mít celosvětově ještě dlouho co do činění.
Jaké jsou reakce po očkování?
Ukazuje se, že vektorové a mRNA vakcíny nejsou příliš dobře snášeny. Mladší lidé reagují na očkování silněji, bolestmi, zchváceností a horečkou. Organismus je stimulován k produkci spike proteinu (jaký má koronavirus), což provokuje imunitní systém k protireakci a rozvoji imunity. U mladšího organismu obecně dochází k prudší reakci. Údaje z berlínské kliniky, kde byli zaměstnanci očkováni, jsou: 36 procent z očkovaných se několik dní cítili být nemocní, 12 procent nahlásilo krátkodobou pracovní neschopnost. Něco podobného bylo známo ze schvalovacích studií. Tyto reakce na očkování jsou obecně akutní, takže po několika dnech odezní. Pokud je však organismus již oslabený, očkovací látky s ním mohou dlouhodobě otřást. Odborníci proto doporučují opatrnost, zejména u velmi starých a křehkých lidí. Medicínská sekce (Goetheana) se zasazuje o to, aby se vždy prověřilo, je-li člověk dostatečně zdravý na to, aby mohl očkování zpracovat.
Jak to bude pokračovat s pandemií?
Měli bychom v pandemii usilovat o dosažení určitého cíle a méně sledovat každodenní čísla: těm lidem, pro které onemocnění koronavirem znamená vysoké riziko kvůli jejich věku nebo jejich předchozím nemocem, nabízí očkování hodnotnou perspektivu. Měli bychom také v rámci anthroposofického hnutí uznat, že očkováním můžeme lidi ve vysokém věku chránit před vážnými, i fatálními následky nemoci. Ovšem suverenita, svoboda a důstojnost každého jednotlivce v naší společnosti zůstává centrálním bodem, a proto musí být rozhodnutí o očkování svobodné a nesmí jej podrývat ani systém nepřímé očkovací povinnosti. Naším cílem musí být, abychom nemoci, včetně jejích následných komplikací, vzali její nebezpečnost. Podstatným stavebním kamenem k dosažení tohoto cíle je očkování a důmyslná integrativní (celistvá) léčba, včetně využití anthroposofických léčebných prostředků. Když se toto podaří, bude se pandemie jevit jinak, než jako na obrázcích z Bergama a z přeplněných JIP.
K dětem: SARS-CoV-2 snášejí téměř vždy dobře. Pokud tedy dospívající prodělají nemoc většinou bezpříznakově a tím se imunizují, máme tím další základnu k trvalému překonání pandemie. Jestliže děti mají prarodiče, kteří jsou ohrožení, mohou se tito prarodiče nechat očkovat. Neměli bychom tady zabraňovat přirozené imunizaci celé dospívající generace, abychom ji pak, jako domnělé ohrožení ostatních, imunizovali očkováním, které není testováno z hlediska dlouhodobé bezpečnosti a je špatně tolerováno. To považuji za neetické. Kromě toho studie ukazují, že malé děti a děti na základní škole nakazí dospělé zřídka, zřejmě také proto, že uvolňují nižší dávky viru. Musíme osvobodit děti z onoho zajetí ve jménu zdraví starší generace, která se přeci může nechat očkovat. Na Filipínách (nebo třeba v ČR, pozn. překl.) musejí nosit roušky i malé děti, děti nesmějí na veřejná místa a všechny školy jsou zavřené. Těmto, mnohdy chudým, dětem berou jejich dětství! Když z člověka učiníte předmět „ochranné politiky“, která mu odnímá jeho bytostná práva, aniž by bylo ohroženo jeho zdraví a bez důkazu, že by ohrožoval zdraví ostatních, tak to je nespravedlnost!
Jak dál žít s pandemií?
Na celém světe se dlouhodobě budeme učit s virem žít, jen tak rychle nezmizí. Ovšem hlavními, lidstvo zatěžujícími nemocemi, jsou neinfekční, chronická onemocnění: v roce 2030 se počítá s 55 miliony evropských občanů s diabetem, v Indii s dvojnásobkem ze 72 na 134 milionů od roku 2017 do 2025. Tato pandemicky narůstající chronická onemocnění mají společného jmenovatele: Jsou odvislá od životního stylu zaměřeného na materiální konzum a způsobují přílišnou zátěž nemocemi, kterou musí mladší generace nést. Fixujeme se na Covid-19 a to nás vede k přehlížení rozsahu těchto medicínských problémů, stejně jako onemocnění následkem pandemie, jako jsou deprese u mladých lidí. Tuto výzvu překonáme, pokud se naučíme chápat onen ekologický obrat rovněž jako medicínský obrat vědomě přeorientujeme náš životní styl na zdraví, uměleckou tvořivost, duchovní aktivitu a sociální angažovanost, tedy na nemateriální hodnoty. Když budeme vnímat duchovní realitu v našich bližních i každé živé bytosti a podle toho jednat. Pouze tak můžeme předcházet pandemiím v budoucnu.
Co lze říci ke spirituální dimenzi pandemie?
(viz. Také článek v Das Goetheanum ze 4.3.2021: „Vystoupit z korony“)
Pochopení duchovní kvality znamená především být s nemocnými a zesnulými, s jejich utrpením, jejich smrtí. Výsledkem toho je vážnost, ale také odvaha a důvěra. Poselství je takové, že záleží na našem postoji, naší praktické solidaritě, našem pečlivém naslouchání tomu, co vnímá ten druhý, na naší pozornosti vůči tomu, zda jsme sami vnímáni jako pomoc. Každá společnost, která se chce s tímto virem vypořádat, potřebuje diskuzní skupiny, fóra občanů, kde se shromažďují hlasy různých generací, občanskou společnost, kde se vede natolik podrobná debata o tom, co dělat, dokud nedosáhnete důvěry k druhému, že to ve svém angažmá myslí dobře. Výsledkem toho je rozmanitost místo jednoduchosti. Podle mě se spiritualita ve vztahu ke Covid-19 neukazuje tolik v tom, jaká – často dobře známá – duchovní vysvětlení dáváme, ale když rozvíjíme takovou morální fantazii, abychom z krize vyšli jinačí, než jací jsme se v ní ocitli. Zaměřme se hlavně na ty, pro které se Rudolf Steiner angažoval celý svůj život: na děti. Podporujme jejich rozvoj, mysleme stále na to, jaký svět jim chceme předat. My jsme ti, kdo ohrožuje budoucnost našich dětí, nikoliv obráceně.
Z německého originálu přeložila Kateřina Palasová.
Původní článek:
https://dasgoetheanum.com/covid-19-die-zukunft-ins-auge-fassen/
Stanovisko Medicínské sekce:
česky na:
http://antroposofickamedicina.cz/aktuality/prohlaseni-ivaa-k-ockovani
Podrobné vysvětlení ke stanovisku (český překlad se chystá...):
